Výzkum se zabývá zpracováním a využitím dat leteckého laserového skenování (LLS) pořízených mimo vegetační sezónu. Následně jsou zjištěné postupy a jejich funkčnost testovány za účelem měření výšek a odvozování výčetních tlouštěk také s využitím dat pořízených ve vegetační sezóně. Hlavním cílem bylo zjišťování průměru a mediánu výšek jak pro všechny stromy v porostu, tak i pouze pro stromy nacházející se v hlavní stromové úrovni. Vedlejším cílem bylo testování vztahu zjištěných výšek a referenčních výčetních tlouštěk a ověření přesnosti detekce vrcholů a korun. Pro účely výpočtů byl v prostředí programu ESRI ArcGIS 10.2 vytvořen výpočetní model zčásti využívající principů metody „segmentace inverzních povodí“, pracující s digitálními modely terénu (DMT) a povrchu (DMP). Klasifikace dat prvních a posledních odrazů laserového pulsu byla provedena v programu Microstation s nadstavbou TerraScan. Pro následné využití byla tato data převedena do podoby tzv. multipontů. Konstrukce a nastavení výpočetního modelu byly provedeny s primárním využitím údajů o 84 vybraných porostech dle lesního hospodářského plánu (LHP). Přesné ověření funkčnosti modelu a jím zjištěných výsledků bylo provedeno prostřednictvím 11 geodeticky zaměřených kruhových ploch, na kterých bylo provedeno detailní změření parametrů všech stromů. Výsledné výšky (průměr a medián) získané modelem za užití celkem 8 variant jeho nastavení byly porovnávány pomocí regresní analýzy. Bylo tak zjišťováno, které nastavení modelu nejvíce koreluje s hodnotami jednotlivých typů zjištěných reálných výšek, ale i výčetních tlouštěk. Při použití získaných optimálních regresních vztahů bylo dosaženo velmi dobrých výsledků s průměrnou chybou střední hodnoty do ±5% především pro odvozování výšek horní úrovně porostů, ±4-12% pro odvozování průměrných výšek na základě výšek všech jedinců v porostu, a ±4-20% pro odvozování výčetních tlouštěk. Při prostém odečtení modelových a terénních hodnot v nastavení vykazujícím nejvyšší míru korelace bylo dosaženo odchylek ±5% při porovnání s výškami stromů hlavní úrovně, větších (především kladných) odchylek modelových výšek až 30% bylo dosaženo při porovnání s průměrnou výškou všech stromů (tzn. včetně podrostu) na jednotlivých plochách. Navržený model je tedy vhodný především pro zjišťování výšek stromů v hlavní stromové úrovni.

No information provided