Výzkumy

nastavené filtry vyčistit

Total: 37

Vloženo uživatelem StandaXC, 9 let, 6 měsíců od vložení

Výzkum se zabývá zpracováním a využitím dat leteckého laserového skenování (LLS) pořízených mimo vegetační sezónu. Následně jsou zjištěné postupy a jejich funkčnost testovány za účelem měření výšek a odvozování výčetních tlouštěk také s využitím dat pořízených ve vegetační sezóně. Hlavním cílem bylo zjišťování průměru a mediánu výšek jak pro všechny stromy v porostu, tak i pouze pro stromy nacházející se v hlavní stromové úrovni. Vedlejším cílem bylo testování vztahu zjištěných výšek a referenčních výčetních tlouštěk a ověření přesnosti detekce vrcholů a korun. Pro účely výpočtů byl v prostředí programu ESRI ArcGIS 10.2 vytvořen výpočetní model zčásti využívající principů metody „segmentace inverzních povodí“, pracující s digitálními modely terénu (DMT) a povrchu (DMP). Klasifikace dat prvních a posledních odrazů laserového pulsu byla provedena v programu Microstation s nadstavbou TerraScan. Pro následné využití byla tato data převedena do podoby tzv. multipontů. Konstrukce a nastavení výpočetního modelu byly provedeny s primárním využitím údajů o 84 vybraných porostech dle lesního hospodářského plánu (LHP). Přesné ověření funkčnosti modelu a jím zjištěných výsledků bylo provedeno prostřednictvím 11 geodeticky zaměřených kruhových ploch, na kterých bylo provedeno detailní změření parametrů všech stromů. Výsledné výšky (průměr a medián) získané modelem za užití celkem 8 variant jeho nastavení byly porovnávány pomocí regresní analýzy. Bylo tak zjišťováno, které nastavení modelu nejvíce koreluje s hodnotami jednotlivých typů zjištěných reálných výšek, ale i výčetních tlouštěk. Při použití získaných optimálních regresních vztahů bylo dosaženo velmi dobrých výsledků s průměrnou chybou střední hodnoty do ±5% především pro odvozování výšek horní úrovně porostů, ±4-12% pro odvozování průměrných výšek na základě výšek všech jedinců v porostu, a ±4-20% pro odvozování výčetních tlouštěk. Při prostém odečtení modelových a terénních hodnot v nastavení vykazujícím nejvyšší míru korelace bylo dosaženo odchylek ±5% při porovnání s výškami stromů hlavní úrovně, větších (především kladných) odchylek modelových výšek až 30% bylo dosaženo při porovnání s průměrnou výškou všech stromů (tzn. včetně podrostu) na jednotlivých plochách. Navržený model je tedy vhodný především pro zjišťování výšek stromů v hlavní stromové úrovni.

Vloženo uživatelem jan_sabol, 9 let, 6 měsíců od vložení

Airborne laser scanning (ALS) is increasingly used in the forestry over time, especially in forest inventory process. Great potential of ALS lies in providing quick high precision data acquisition for purposes such as measurements of stand attributes over large forested areas. Models were developed using an area-based approach to predict wood volume, basal area and other forest variables. The solution was performed through developing an object-oriented script using Python programming language, Pandas library, which represents very flexible and powerful data analysis tool in conjunction with interactive computational environment Ipython notebook. Several regression models for estimation of forest inventory attributes were developed.

Vloženo uživatelem xkrucek, 9 let, 6 měsíců od vložení

Tato práce mapuje rozšíření přirozeného zmlazení po požáru v NP České Švýcarsko který proběhl v červnu 2006. Byly použity letecké snímky z let 2009 a 2011. Výsledná přesnost dosažená při klasifikaci přirozeného zmlazení byla 96 % v roce 2009 a 94% v roce 2011. Přirozené zmlazení pokrývalo v roce 2009 14 % plochy zájmového území v roce 2011 to bylo 51 %. Dále bylo provedeno porovnání pokryvnosti přirozeného zmlazení s počty jedinců sčítaných na trvalých výzkumných plochách. Výsledné korelační koeficienty a koeficienty determinace se ukázali jako nízké. Důvodem jsou suché koruny které ovlivňují pokryvnost přirozeným zmlazením zjištěnou pomocí DPZ, vysoká diverzita přirozeného zmlazení a dále také absolutní polohová přesnost leteckých snímků.